Nekouřit, nebo žvýkat?

20.08.2012 11:38

Ačkoli se na celém světě vydávají obrovské finanční částky na boj proti kouření tabáku, výsledky nejsou příliš povzbudivé. V České republice kouří obrovský počet dětí, protikuřácké zákony nenastavují takovou úroveň omezení jako v jiných zemích.

Nekouřit, nebo žvýkat?

Společnost se zvolna snaží kuřáky vyhnat, znesnadnit jim kouření, zdražit jej a přimět tak kuřáky s kouřením přestat. V tomto jim pomáhají nikotinové náhražky, vyráběné farmaceutickým průmyslem (náplasti, žvýkačky), a poslední dobou také léky na předpis. Existuje méně násilné řešení?

Ano, existuje. A navíc tady bylo dávno před tím, než se kouření značně rozšířilo. Poté, co byl tabák dovezen z Nového světa, kouřil se spíše výjimečně, a když, tak z dýmek. V té době bylo obtížné rozdělat oheň, neboť zápalky byly vynalezeny až v roce 1826 – a křesadlem si cigaretu nezapálíte. Ovšem v době od importu tabáku po vynález zápalek se značně rozmohlo užívání bezdýmých tabáků. Jde o takové tabákové výrobky, které ke své konzumaci nepotřebují hořet: šňupací a žvýkací tabáky. O rozšířenosti zvyku svědčí mimo jiné skutečnost, že ještě v 19. století patřila plivátka ke zcela standardní výbavě veškerých veřejných prostor vč. úřadů.

Bezdýmé tabáky šetří zdraví?
Ve srovnání s dýmajícími či hořícími tabáky je nebezpečnost bezdýmého tabáku pro zdraví zanedbatelná. Ačkoli v souvislosti s dlouhodobým užíváním žvýkacího tabáku je zaznamenán vyšší výskyt rakoviny sliznice úst, je riziko nepoměrně menší nežli u cigaret. Kuřáci jsou vystaveni 20–25× zvýšenému riziku rakoviny plic, „žvýkači“ jsou ohrožení 2× více než populace, přičemž ale platí, že nádory plic jsou i u nekuřáků mnohem častější než nádory slizniční výstelky úst, hltanu a okolí. Přepočteno na délku života se kuřákům zkracuje střední délka života o osm let, uživatelům bezdýmých tabáků o 15 dní.

Šance pro kuřáky
Přechod na bezdýmé tabáky nabízí kuřákům obrovskou šanci na trvalé zlepšení. Lidé, kteří se pokouší přestat kouřit za pomoci bezdýmých tabáků, mají vyšší úspěšnost, než když si na pomoc vezmou nikotinové žvýkačky nebo náplasti. Lidé, kteří žvýkají nebo šňupou tabák, se jen výjimečně stávají kuřáky, zato kuřáci, kteří začnou žvýkat nebo šňupat, z velké části zcela kouřit přestanou a i ti, kteří kouří nadále, obvykle značně omezí počet vykouřených cigaret. Bezdýmé tabáky mají výhodnější profil vstřebávání nikotinu. Ten v krvi stoupá pomaleji než po kouření, zato tam déle vydrží. Zdá se tedy, že tabák sám o sobě je škodlivý jen minimálně, zatímco hoření čehokoli vytváří spoustu škodlivých zplodin.

Malý přehled bezdýmých tabáků
Šňupací tabák – sypký výrobek z fermentovaných mletých tabákových listů určený k inhalaci nosem a vstřebání nosní sliznicí (šňupání). Šňupání tabáku vede ke zvýšené tvorbě zbarveného hlenu v nose.
Žvýkací tabák – bezdýmý tabákový výrobek určený ke žvýkání. Jde o sušené tabákové listy, obvykle namočené ve sladkém roztoku. Žvýkání je sice účinnou formou vstřebávání nikotinu, ale vede k tvorbě výrazně zbarvených slin, které žvýkající plivou kolem, nemluvě o tom, že žvýkacího tabáku mají obvykle v ústech velké množství (běžně sousto asi jako golfový míček).
Moist snuff (angl.) či snus (švéd.) – zvláštní forma tabáku určená k uhnětení malé kuličky a jejímu umístění mezi tvář a dáseň. Někteří výrobci dokonce nabízí snus v malých pytlíčcích podobných čajovým. Snus zůstává na místě a vytváří mnohem méně slin, pytlíčky jsou pak již „bezplivací“.
Moderní bezdýmé výrobky – existují i zcela rozpustné tabákové granulky a malé kousky tabákových listů, které se zcela rozpouští a nezpůsobují zvýšenou tvorbu slin.

Zdroj: https://www.fiftyfifty.cz/Nekourit-nebo-zvykat-4853443.php

Zpět